Střípky z dějin zabezpečení. Potřebu chránit svůj majetek před zloději máme již odnepaměti

Chránit majetek před zloději a nezvanými hosty není vymožeností posledních staletí. Lidé si chránili, zavírali a později zamykali svá obydlí i majetek již v nejstarších kulturách. Za historicky nejstarší ochranný prvek lze považovat již kámen přivalený ke vchodu do jeskyně a první zmínky o zámku jako zabezpečovacím systému se objevují již ve starém Egyptě. „Princip zámků však zůstává po staletí stejný, zdokonalují se pouze technologie, zpracování a materiály,“ říká Ivan Pavlíček ze společnosti Next, která se zabývá zabezpečováním majetku.

Počátky ochrany majetku

Již od počátku civilizace lidé museli chránit svůj majetek a bylo tomu tak dávno před tím, než vznikly první zákoníky ustanovující krádež jako zločin. Lidé tak postupem času začali vymýšlet stále důmyslnější systémy ochrany, až vznikly první dveře, primitivní zámky a klíče ze dřeva. Potřeba chránit majetek co nejlépe, související s vynálezem zámků, přirozeně vznikla nezávisle na sobě na více místech světa.

Starý Egypt

První zámky a klíče vznikly podle historických pramenů ve starém Egyptě a Babylonu asi 3 tis. let před naším letopočtem. Jednalo se o jednoduché háky a dřevěné klíče s čepem, který odemykal zámky s padací závorou.

Za vlády faraona Ramsese II. se používal takzvaný balanový zámek, jehož název je odvozen od balanů, mořských žaludů, které byly používány jako dřevěné zavírací špalíčky. Zámky, které byly vyrobeny jen ze dřeva, byly umístěny na dveřích zvenčí a bylo možné je otevírat a zavírat pouze zvenčí. Dřevěný klíč se zasunul do závory a jeho pozvednutím se vysunuly zavírací špalíčky. Závora se pak vytáhla společně s klíčem. 

Kovové závory a klíče v Egyptě

Zhruba od roku 1400 před naším letopočtem ve starověkém Egyptě byly používány kovové závory a bronzové klíče. Tyto klíče měly často velké rozměry, a i proto je jejich majitelé nosili často zavěšené na rameni. Podstatnou změnu konstrukce zámku přinesl až klíč tvaru T neboli klíč kotvový, který se poprvé vyráběl ze železa a zaváděl se do otvoru kolmo ke dveřím.

Staré Řecko

Také Řekové k ochraně nejcennějšího majetku používali dveře zabezpečené zámky. Vstupní dveře v antickém Řecku byly zpravidla dvoukřídlé, vyrobené ze dřeva a někdy pobité kovem nebo vykládané slonovinou. Uvnitř domů dveře většinou nebyly a k oddělení místností se používaly opony. 

Dveře se dle historických pramenů otevíraly vždy dovnitř a zámky byly opatřeny zejména dveře do komnat, kde se uchovávaly nejcennější věci. Před nespolehlivými otroky se zamykaly také zásobárny a sklepy. Známy jsou také dveře se dvěma nezávislými zámky, které byly zamčeny zevnitř i zvenčí. 

Venkovní dveře do domu obvykle zůstávaly ve dne nezamčeny a hlídal u nich vrátný, který ohlašoval návštěvy. Když byly dveře zamčeny, příchozí na ně tloukl připevněným klepadlem. Dveře se zavíraly buď závorami, nebo zámky. Obyčejné závory se stavěly za každé dveřní křídlo a klíče byly buď železné, nebo bronzové. 

Středověk – unikátní klíče

Po vynálezu zámku a klíče lidé nepřestávali tento systém zdokonalovat. Ve středověku se začala plně rozvíjet zámečnická řemesla. V této době byly zámky opravdovým mistrovským dílem a vyráběly se z kovu. Kováři tak kovali ozdobné zámky i klíče, které kromě uměleckého ztvárnění přinášely také důmyslné zabezpečení. Čím více zahnuté a ozdobné byly klíčové praporky, tím hůře překonatelné byly zámky jiným předmětem. Zdobení kování, zámků a klíčů dosáhlo opravdového rozmachu v době renesance. 

17. a 18. století znamenaly zásadní posun 

V polovině 17. století přináší zásadní inovaci Robert Barron, který vybavuje zámek takzvanými stavítky neboli pákami, které musí zámek zvednout do správné polohy, aby šel otevřít. „Barronův vynález byl v 18. století vylepšen cylindrickou vložkou. Jedná se o první systém odemykání zámků, jaký známe dnes, a který zároveň nabízel větší variabilitu klíčů,“ říká Ivan Pavlíček.

Současnost

Od počátku 20. století prochází celá oblast zabezpečení výrazným vývojem. Nové materiály a technologie umožňují zdokonalení samotných dveří, zámků, klíčů i vznik komplexních zabezpečovacích systémů a ochrana majetku je tak mnohem účinnější. „Díky nejmodernějším technologiím dnes můžeme zámky odemykat například i čtečkou otisku prstu, ale princip záklopky, který vymysleli naši předci, zůstává stále stejný,“ dodává Ivan Pavlíček z Next. 

Zloději však nezůstávají pozadu a i oni přicházejí s novými sofistikovanými metodami vloupání, jako je například bumping. V současné době platí, že zlodějům odolají pouze certifikované bezpečnostní dveře minimálně ve III. bezpečnostní třídě s vložkou a kováním minimálně stejného standardu jako dveře samotné.