Nechcete žít jako v sauně? Zaměřte se na pasivní stínění

Za optimální teplotu v bytě, která by měla zajistit dostatečný tepelný komfort, se považuje 18 až 22 °C. V horkých letních měsících pak teplota zhruba o 6 °C nižší, než je venku. Mnozí z nás však v zimě příliš topí a v létě podceňují výhody pasivního stínění, nebo naopak pouští klimatizaci na maximum. Reálná provozní teplota v českých domácnostech proto standardně dosahuje v chladnějším období hodnot vyšších než 24 °C, v létě je pak byt zbytečně přehřátý. Takový tepelný diskomfort má ale velmi nepříznivý vliv nejen na náš rodinný rozpočet, případně životní prostředí, ale především na naše psychické a fyzické zdraví. S tipy, jak se vyvarovat jeho nepříznivých dopadů, vás seznámí společnost JRD Development, člen skupiny JRD, jež se specializuje na výstavbu zdravého bydlení. 

Tepelný diskomfort je daní za dlouhodobý pobyt v uzavřených prostorách, kterou si na nás vybírá moderní způsob života. Přetopené a přehřáté domácnosti (školy či administrativní prostory) navíc trpí nedostatečnou výměnou vzduchu, což snižuje jeho přirozenou vlhkost a zvyšuje koncentraci škodlivých látek v interiéru. Následně zde vzniká špatné vnitřní prostředí, jež vyvolává tzv. syndrom nezdravých budov: tedy řadu různorodých zdravotních a psychických obtíží. „Výsledný dopad tepelné nepohody na náš organismus je individuální: ovlivňují ho také další faktory, jako je náš tělesný a psychický stav, věk, váha a schopnost aklimatizace. Většinou tak trpíme pouze přechodnými obtížemi, jako jsou bolesti hlavy, pálení očí, vysušené sliznice, malátnost, nespavost či špatné soustředění. Pokud jsme ale náchylnější k jakýmkoli negativním změnám prostředí, může nás postihnout i chronické onemocnění dýchacích cest nebo obtíže spojené se silnou hypertermií (tedy životu nebezpečným přehřátím organismu). A zde již existuje reálné nebezpečí problémů s krevním oběhem, jež mohou vyústit až v selhání srdce. Pozor bychom si však měli dávat i na přílišné chlazení přehřátých interiérů, které může vést, zvláště při častém přecházení ze studenějšího do teplejšího prostředí, k nemocem či k výraznému oslabení imunity. Na tepelné pohodě navíc závisí zdraví nejen nás, ale také našich domácích zvířat. Na ně bychom rozhodně neměli zapomínat. Velké přehřátí by mohlo vést až k jejich uhynutí,“ konstatuje Jan Řežáb, majitel JRD.

Několik kroků, jak zabránit přetopení nebo přehřátí interiéru
Pro dosažení optimální teploty v zimních měsících nastavte požadovanou interiérovou teplotu na termostatu a využijte tepelné zisky při slunných dnech (např. mějte vytažené žaluzie), čímž zároveň snížíte náklady za vytápění. Ložnice, kde se doporučuje pro zdravý spánek nižší teplota než v ostatních místnostech, pak před spaním nárazově vyvětrejte. A jak můžete co nejefektivněji zamezit přehřátí místnosti v letní sezóně? Významnou roli zde hraje kvalitní tepelná izolace či klimatizace, která ale může mít (při nesprávném používání) velkou spotřebu energie. Velmi účinné je také omezení větrání v době největšího tepla a využití některého z protislunečních prvků (tedy tzv. pasivní stínění), jako jsou venkovní a vnitřní žaluzie, slunolamy nebo protisluneční okenní fólie, jež dokážou odrážet až 80 % slunečního záření. „Celkovou koncepci oslunění a stínění je třeba promyslet již při přípravě nového domu. Pro zajištění tepelné stability bytů v našich projektech využíváme samotnou architekturu budovy, např. orientaci vůči světovým stranám nebo předsazené stínící konstrukce, jako jsou balkony a slunolamy. Dále zde instalujeme kvalitní zateplení a exteriérové žaluzie, případně realizujeme zelené střechy. Klasická plochá střecha s asfaltovými pásy se totiž v létě může ohřát až na 70 °C na rozdíl od zelené střechy, která si drží teplotu kolem 35 °C. Pro udržení tepelného komfortu v zimním období pak instalujeme automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla a doplňkové energeticky úsporné zdroje vytápění. Právě systém rekuperace důsledně zužitkovává přirozené teplo z lidské činnosti, domácích spotřebičů nebo slunečního záření a napomáhá tak spolu s kvalitními izolacemi k snížení nákladů na vytápění a udržení příjemné teploty,“ vysvětluje Jan Řežáb a dodává: „Do luxusního projektu Císařská vinice navíc plánujeme instalovat inovativní vytápění a chlazení stropem pomocí tzv. aktivovaného betonového jádra, které je zdravé a navíc komfortní. Tato technologie totiž umožňuje plošné chlazení bez nepříjemného průvanu a hluku, což přispívá ke zlepšení koncentrace, pracovního výkonu a pohody, a to bez rizika nachlazení.“

Tip na závěr:

Připojte se k Výzvě za zdravé bydlení. Energeticky úsporné budovy totiž zajišťují tepelný komfort a mají velmi nízké tepelné ztráty. 

Video Jana Řežába: Výzva za zdravé bydlení