Senát rozhodne o léčebném užívání konopí

Pravidla pro léčebné využívání marihuany nebo větší pomoc obětem trestných činů mají zavést novely, které bude od středy posuzovat Senát. Obě normy pravděpodobně schválí. Zpřesnění bude nejspíš chtít v případě zrušení povinného souhlasu obou rodičů se zvolenou léčbou dítěte. Odmítnutí podle doporučení většiny senátních výborů patrně čeká novelu o finanční kontrole ve veřejné správě. 

Souhlas horní komory asi nezíská ani návrh, podle něhož by měly být do dvou let až na výjimky povinně nahrazeny papírové recepty elektronickými. 

Úplně zřejmý zatím není postoj Senátu k rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vzhledem k tomu, že příslušnou změnu zákona podpořil jen ústavně-právní výbor, nikoli výbor pro veřejnou správu. Podobně je na tom i vládní snaha o zpřesnění pravidel pro velké znečišťovatele životního prostředí, s čímž souhlasil jen hospodářský výbor, nebo novela sjednocující pravidla pro úhradu služeb spojených s bydlením. Část senátorů má totiž výhrady proti stanovení výše sankcí za zpožděné platby. 
    
Úpravám se asi v Senátu nevyhne ani zákon o přeměně občanských sdružení na obecně prospěšné společnosti, podle senátorů z ústavně-právního výboru by k tomu nemusel být nutný souhlas všech členů sdružení. Stačit by měla nadpoloviční většina. 
    
Schválení v Senátu se naproti tomu asi dočká novela, podle níž by českým pacientům mohly být transplantovány orgány také od cizinců, kteří v Česku zemřeli. Horní komora asi také pomůže vylepšit postavení lidí, kteří si berou spotřebitelské úvěry, nebo matek studujících vysokou školu. 
    
Celkem má Senát projednat 36 bodů včetně debaty o výsledcích prosincového a programu únorového summitu EU nebo o budoucnosti nemocnice v Roudnici nad Labem. Kromě projednání několika senátorských předloh má také pro Sněmovnu vybrat dva kandidáty na zástupce ombudsmana. Adepty jsou bývalý senátor ODS Pavel Čáslava, odborník na správní právo Filip Dienstbier a poslanec ČSSD Stanislav Křeček, kterého nominoval spolu s bývalou nejvyšší žalobkyní Renátou Veseckou dosluhující prezident Václav Klaus. 
 
zdroj: ČTK