Devadesátimetrový dřevěný vor proplul Prahou, míří do Hamburku

Prahou dnes proplul devadesátimetrový dřevěný vor, přes propust Šítkovského a Staroměstského jezu se vydal na 760 kilometrů dlouhou cestu do Hamburku. Vor je zhotovený stejnou technologií jako v minulém století. Posádka vyplula 11. července ze Štěchovic.

"Projekt výstavby vorového pramene vznikl asi před třemi lety jako nápad lesnicko-dřevařské společnosti LESS k dvacátému výročí existence společnosti," řekla ČTK za organizátory Andrea Pondělíčková.

Pětitabulový vor, který je a bude kvůli předpisům tažen vlečným remorkérem, byl vyroben ze smrkových klád podle historických postupů. Klády stavitelé ručně odkornili, z mladých smrčků natočili houžve, kterými klády svázali a pro výrobu použili i plaveckou sekeru, takzvanou oušnici, okovec nebo plavecký nebozez, takzvaný pochop.
 
"Bylo těžké získat svědectví pamětníků a archivní dokumenty, abychom dodrželi všechny postupy, které jsou při stavbě potřebné. Sestavení samotného pramene trvalo tři týdny a podíleli se na něm tři lidé," řekla Pondělíčková o stavbě voru. Jeho posádku tvoří minimálně vždy šest plavců a během cesty se k nim přidají další zaměstnanci firmy, kteří mají chuť si plavbu vyzkoušet.
 
Podle kapitána tažného remorkéru Vladimíra Weinlicha čeká na plavce nejrizikovější úsek na Labi mezi Střekovem a Děčínem. "Úplně klidná by měla být plavba z Drážďan. Zatím mě jen překvapila nízká rychlost, která je asi pět kilometrů v hodině. Až budeme na Labi, tak bude rychlost vyšší," uvedl Weinlich.
 
Přestože si posádka jízdu na voru užívá, komfort není velký. Plavidlo je na vodě celý den a kotví se vždy až večer, poté posádka přenocuje ve velkém stanu nebo "pod širákem". Do cíle trasy by měl vor dorazit 21. července. "Dřevo, ze kterého je vorový pramen vyroben, se nakonec prodá německé firmě," vysvětlila Pondělíčková.
 
Aktuální polohu voru je možné díky umístěnému GPS lokátoru sledovat na webové stránce www.vor2012.cz.
 
První doložená písemná zpráva o voroplavbě na Vltavě je z roku 1316. Vory však připlouvaly do Prahy již o 300 let dříve. Ve 14. století byly upraveny jezy a koryta řek pro snazší průchod vorů. Největší rozmach voroplavby nastal v 18. a 19. stol, vory tehdy měřily i přes 300 metrů. Se svým posledním opravdovým vorem se Vltava rozloučila v roce 1960.
 
Jízdu na vorech přiblížil začátkem 50. let režisér Václav Wasserman ve filmu Plavecký mariáš s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.
 
zdroj: ČTK