Jednání o zavedení majetkových přiznání sněmovna přerušila

Sněmovna přerušila dnes po bouřlivé debatě projednávání návrhu opoziční KSČM na zavedení majetkových přiznání. Pokud by předloha platila, lidé by museli přiznat majetek v hodnotě nad 20 milionů korun, firmy nad 50 milionů korun. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily sto procenty a podaly by podnět policii. Pravice podala návrh na zamítnutí normy už v úvodním prvním čtení. Kdy bude diskuse pokračovat, není jasné.

Předkladatelé tvrdí, že majetková přiznání by omezila daňové úniky. "Návrh je vhodným nástrojem pro diskusi," uvedl Jiří Dolejš (KSČM). Zpravodaj Pavel Svoboda (ODS), jenž návrh na zamítnutí podal, označil předlohu za opoziční evergreen. "Buzeruje pouze určitou skupinu lidí naší společnosti," prohlásil Svoboda. Předseda Věcí veřejných Radek John naopak řekl, že stát nebuzeruje lumpy, zločince, organizátory hazardu nebo ty, kteří dávají metanol do alkoholu. Věci veřejné připravily vlastní normu, která na projednání Sněmovnou teprve čeká. Podle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce by i poctiví bohatí lidé měli mít zájem na zavedení majetkových přiznání. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka slíbil, že až bude mít ve Sněmovně většinu levice, přiznání prosadí.

Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) provází institut majetkových přiznání řada problémů. Zmínila se o možné retroaktivitě, která je protiústavní. Naopak pokud by přiznání zahrnovala jen přírůstky majetku od jejich platnosti, podle Peake by se legalizovaly majetkové přesuny z minulosti. Upozornila navíc na ústavní princip rovnosti vlastnictví.
 
Návrh KSČM předpokládá, že bohatší lidé a firmy by museli podávat přiznání pravidelně. V případě, že by tak neučinili, hrozila by jim podle předlohy až milionová pokuta. Do přiznání by se neměly zahrnovat například osobní movité věci kromě vozidel, lodí a letadel, obvyklé vybavení domácností a dědictví. Předloha stanoví také způsob oceňování majetku včetně zahraničního.
 
Norma Věcí veřejných je odlišná. Lidé a firmy by podle ní museli přiznávat nabytí nemovitostí za více než 20 milionů korun v jednom roce, u ostatního majetku by byla hranice pětimilionová. Nejvyšší sankcí by bylo propadnutí majetku získaného z nezdaněných peněz státu a trestní postih.
 
Naposledy se ve Sněmovně debatovalo o zavedení majetkových přiznání loni v prosinci. Sněmovna tehdejší koaliční většinou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zamítla předlohu ČSSD rovněž už v prvním čtení.
 
zdroj: ČTK