Rukopis Rožmberků máte možnost vidět už jen pár dní
Jen do 29.6. je na výstavě „Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami“ ve Valdštejnské jízdárně v Praze k vidění jedinečná památka – ilustrovaný rukopis oslavné básně na rožmberský rod – Rosa Rosensis (Růže rožmberská).
Dramatickou báseň „Rosa Rosensis“ napsal nizozemský humanista, filolog a básník Jakub Canter (1469–1539) v roce 1497 během svého pobytu na rožmberském dvoře v Českém Krumlově. Děj básně se odehrává kdesi v idealizovaném Řecku a v žertovném a překvapivě eroticky podbarveném tónu vypráví příběh o nenaplněné lásce mladíka Eutycha ke královské dceři Kalliroé. V milostné zápletce i v dialozích královských rodičů hraje důležitou úlohu bohyně lásky Venuše, od níž básník posléze odvíjí příběh o božském původu Rožmberků: Bohyně povstala z mořské pěny, z níž se také zrodily bílé růže, když vystoupila z moře na pobřeží Kypru. Bílý květ darovala svému lidskému milenci Anchísovi a ten jej přijal za svůj znak. Z lásky mezi Venuší a Anchísem se narodil hrdina Aeneás, kterého v boji u trójských hradeb Venuše vlastní rukou uchránila před zásahem kopím. Byla přitom ale zraněna, její družky jí krvácející ránu ošetřily bílými růžemi a ty se přitom zbarvily božskou krví. Rudý květ převzal Aeneás na svůj štít a pole přitom ponechal bílé na památku prvotní rodové květiny. Červená růže poté zůstala i v erbu římských Orsiniů, Aeneových potomků a od nich ji převzali Rožmberkové.
Jakub Canter ve svých verších spojil Rožmberky s římskými Orsinii i jejich domnělými antickými předky a současně oslavil rožmberskou růži jako symbol lásky posvěcené božskou krví. Básnická fikce o božském původu Rožmberků ve své době posilovala prestiž prvního aristokratického rodu v Českém království a dodnes neztratila nic ze svého poetického kouzla.
Jediný známý rukopis básně zapůjčila pro rožmberskou výstavu Národní knihovna. Z klimatických důvodů může být ale originál vystaven pouze na omezenou dobu do 29.6. Poté bude na výstavě nahrazen kopií.
